Litva - věže v uplakaném Vilniusu

lt
6. října 2016

 

5.10.2016

Jízda od hranic utíká rychle. Je podvečer, občas něco ukápne z nebe, doprava poklidná. Čím víc se však blížíme k Vilniusu, hlavnímu městu Litvy, kape z nebe víc a víc.

Právě oblačnost urychluje stmívání a tak se rozhodujeme, že dnes už do města zajíždět nebudeme.
Stavíme na předměstí a přemýšlíme, kde to dneska zapíchneme na spaní. Všude plno bytovek, obchodních center a různých firem. Zkrátka vůbec žádné ideální podmínky.
„No co, spali jsme i na horších místech“, hodnotím situaci a objíždíme jedno parkoviště za druhým, abychom zjistili, kde se přes noc zavírá a kde by to naopak šlo.
Většina obchodních center na noc svá parkoviště zamyká a tak nakonec vybíráme plácek u zdi, za jednou čerpací stanicí. Vedle je nějaký servis a za ním už panelák. Tady by mohl být klid.

Jedeme do supermarketu o dvě křižovatky dál, abychom ulovili něco k večeři. Děláme neveliký nákup, včetně pár pivních vzorků.
„Váš pas pane?“ touží mě legitimovat, jinak celkem sympatická pokladní.
„Pas? Proč?“ nechápu a tak se na ní jen přitrouble culím.
„No kupujete si alkohol, proto musím zkontrolovat, že jste plnoletý“.
„Cože? Alkohol? To je medicína a já, plnoletý? No pár let už tuhle medicínu můžu“, směju se tomu vtipu, obzvláště když jsem zase zarostlej jak vopičák.
„Omlouvám se, ale takový je zákon“, krčí slečna rameny a stále neoblomně touží po mém pase.
„No my tady máme od prvního září nový zákon a slečna to opravdu musí zkontrolovat“, vstupuje do naší rozpravy pán, který platil před námi. Nabízí slečně svoji občanku, abychom nezdržovali. Ta ale odmítá a jen ukazuje prstem na kameru nad pokladnou.
Děkuji pánovi za snahu nám pomoci a vydávám se do auta pro pas, abychom mohli dokončit nákup.

Po kontrole mé plnoletosti, s igelitkou v ruce přicházíme k autu, které si prohlíží pán, jenž nám chtěl u pokladny pomoci.
Chvilku si povídáme a kromě jiného se dozvídáme, že zákon kvůli kterému mě slečna kontrolovala, je v platnosti teprve pár týdnů.
Vracíme se na naše vyhlídnuté místo a protože začalo pršet, dopřáváme si večeři na předních sedačkách. Cpeme se a skrze kapky na předním okně a pozorujeme stále čilý ruch na pumpě.

6.10.2016

Večer pršelo, v noci pršelo a teď pro změnu taky prší. No to je ale zatracený počasí. Jet v tomhle do města nemá cenu.
Na pumpě využíváme záchod, automat na kávu a zjišťujeme, že mají bezplatnou wifi.
Protože jsme popojeli a stojíme jen pár metrů před pumpou, chytáme wifi v autě. Zkoušíme něco tvořit a vyčkat, jestli se nevyčasí. Aspoň předpověď to slibuje.

Nakonec se předpověď nemýlí a k polednímu opravdu přestává pršet. Obloha je sice pořád šedivá, ale aspoň z ní nekape a to se počítá.
Pomalu kličkujeme do města a stejně jako v Rize nacházíme centrum spíš náhodou. Značení nic moc.
Najednou se ale ocitáme před katedrálou, o které víme, že tu má být a která je hlavní ikonou Vilniusu.
K našemu překvapení není parkování přímo u ní až tak drahé. Nad ničím nepřemýšlíme a využíváme volného místečka, kupujeme parkování na pár hodin a jdeme na prohlídku katedrály. Kocháme se krásnou výzdobou interiéru a následuje prohlídka přilehlého muzea.
Rádi bychom se podívali na věž s výhledem na město, ale s ohledem na počasí se o žádném výhledu hovořit nedá.
Protože máme parkování předplacené, míří naše další kroky do samotného historického centra, které nás uchvacuje neuvěřitelným množstvím kostelů, kostelíků a různých dalších budov s věžemi a věžičkami. Celé centrum je krásné a plné nádherných budov, nevyjímaje romantické uličky a nádherné výzdoby kostelů a katedrál. Ta koncentrace je vážně úžasná, až nám z toho přechází zrak.
Počasí se nelepší a tak se rozhodujeme smířit se jen s krátkou půldenní návštěvou. Loučíme se posledním pohledem na katedrálu a kličkujeme ven z města.

Míříme k polským hranicím. Sice bychom radši navštívili běloruský Minsk, ale nemáme víza ani čas.
Jedeme tedy k našim severním sousedům.
Dvě hodinky jízdy a my s bušícími srdíčky projíždíme bývalým hraničním přechodem, aby nás od domoviny dělily už jen jedny hranice. Zvláštní pocit. Vjíždíme do Polska.
 

 

Co napsat. Krátká návštěva centra hlavního města, které nás rozhodně nezklamalo. Těžko hodnotit zemi jako takovou. Viděli jsme příliš málo, ale rozhodně se nám to líbilo a všechny, které jsme potkali byli fajn. Tak příště…

 

Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
Litva - Vilnius
K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací Potvrdit