Lotyšsko - varhany, které svět neviděl

4.10.2016

Jsme v Lotyšsku, ale necháváme se na chvíli zmást. Mezinárodní označení na kamionech nás na chvilku přivádí k pochybám a nejsme si jisti, není-li to náhodou Litva. LV a LT nás fakt na chvíli docela zmátnou. Přece nejsme takový trdla a pamatujeme si, jak jdou pobaltské země po sobě.
Naštěstí první esemeska našeho operátora dává pochybám vale a ujišťuje nás, že jsme opravdu vstoupili do Lotyšska.

Cesta do Rigy po nové a široké silnici utíká rychle a tak jsme brzy na dostřel další metropole. Stavíme na pumpě, kde ukazatel hlásí pouhých dvacet jedna kilometrů do Rigy.
Pumpa se nám jeví jako dobré tábořiště pro dnešní noc a navíc za dálnicí přes most je obchoďák, kde můžeme pořídit nějaké pivní vzorky a něco k večeři.
Jak se to jeví, tak to také je. Přejíždíme most, děláme zásoby na večer a vracíme se na parkoviště k pumpě. Zaujímáme výhodnou pozici v rohu parkoviště a s prvními kapkami deště rychle přestavujeme OKI.

5.10.2016

Zbytky od večeře máme k snídani. Lepší dát si v pohodlí pelechu zbytky, než něco shánět v tom větru.
Na pohodu vyrážíme do města. Ono je to fakt na pohodu, protože ranní doprava spíš nejede, než jede. Ale má to své výhody. Aspoň je čas se rozhlížet a hledat cestu. Centrum totiž značené spíš není a tak jej nacházíme víceméně náhodou. Ale nacházíme.

Parkujeme trošku na prasáka, na vyhrazeném parkovišti pro pracovníky nějakého úřadu a rychle běžíme do íčka, získat nějaké informace o městě.
Slečna je schopná a dokonce má informace. Já vím, řeknete si, vždyť právě proto je to informační centrum, ale ono ne vždycky se tam dozvíte, co potřebujete vědět.
Ale jak píšu, slečna je schopná a dokonce nám dává několik dobrých rad, kde parkovat zadarmo.

Na doporučení téhle slečny popojíždíme kousek po nábřeží a odstavujeme našeho plechového oře na plácku, kde je opravdu možné parkovat bezplatně. Super. Zamykám auto, preventivně beru za kliku a očima přejíždím okénka, jestli je vše v pořádku. Kontroluju pohledem okolí a vyhodnocuji ho za bezpečné.
Dochází mi, jaké jsem si vypěstoval návyky a jak stále hodnotím možná rizika. Člověk musí být pořád lehce ostražitý. Bylo by fakt dost blbý, řešit nějaké problémy kousek před barákem.
Sám sobě se zasměju. Přitom jsme měli spíš štěstí a nikde nám nic neukradli. Pro jistotu bliknu dálkovým ještě jednou a znovu se sám sobě zasměju.

Počasí je takové všelijaké. Studený vítr po obloze honí mraky v ocelově šedé a my se proplétáme k centru. Naštěstí uličky starého města občas nabízejí trošku závětří a sem tam dávají mraky šanci slunci nahřát naše těla.
Couráme se klidným městem, bavíme se japonskými turisty, fotíme si barevné domky a věže kostelíku. Když už nám drkotají zuby, schováváme se do některého z kostelíku a zkoumáme umění dávných mistrů.
V hlavním dómu na náměstí si dopřáváme návštěvu interiéru i když je zpoplatněná. Odměnou mají být jedinečné varhany. Píšťalky máme rádi a tak to bereme. Bohužel znalost angličtiny zdejších zaměstnanců končí asi po minutě, když se ptáme zač vybírají vstupné. Za pohled na varhany, které jsou rozebrané a na jejich místě je pouze prázdné torzo? Varhany, které svět neviděl.
To je klasická vojebávka. Čekal bych to kdekoliv jinde, ale ne v hlavním městě evropské země. Tak snad vám našich pár euro pomůže k brzké opravě.
Ještě chvilku se couráme městem a snažíme se pořídit pár snímků, když se zrovna slunci chce svítit. Je zima a požitek z procházení po městě se pomalu vytrácí. Ještě posledních pár uliček a míříme k autu.

Jestli čekáte nějaký problém, když jsem se zdržoval popisováním hodnocení bezpečnosti místa, nečekejte. Trošku nám komplikuje výjezd jedna jednosměrka, ale tu na další křižovatce opouštíme a podle mapy od schopné slečny z infocentra vyjíždíme z města.
Ještě poslední ohlédnutí na město z nadhledu na mostě a už si to uháníme vpřed.

Krátká zastávka na předměstí. Nákup malé obědovečeře a po hodince pohodové jízdy míjíme další hraniční patník, pár cedulí a cosi co připomíná zbytky hraničního přechodu.
Dnes v noci už budeme spát v Litvě.

Ani Lotyšsko nepatří mezi obří státy. Možná snad také proto je to další krásná a pohodová země.
Co psát dál? Je to prostě fungující evropský stát.